Akceptační úvěr

Akceptační úvěr je takový typ úvěru, kdy banka akceptuje od svého klienta na ni vystavenou cizí směnku. Banka se tak stává hlavním směnečným dlužníkem a je povinna v den splatnosti směnku proplatit bez ohledu na to, zda jí klient složí či nesloží prostředky k pokrytí závazku. Za poskytnutí tohoto úvěru si banka účtuje akceptační provizi. Pro prodávajícího je největší výhodou u akceptačního úvěru zejména to, že si tímto úvěrem zajišťuje řádné a včasné zaplacení směnky, kterou mu zaplatil kupující za zboží či služby. Směnka akceptovaná bankou je mnohem jistější než směnka akceptovaná pouze přímo kupujícím, jehož bonita je někdy obtížně zjistitelná.

Za akceptační úvěr si banka účtuje provizi

Akceptačnímu úvěru se dost podobá úvěr avalový neboli ručitelský. Tento úvěr se uzavírá mezi bankou a fyzickou či právnickou osobou většinou uzavřením úvěrové smlouvy. Akceptační úvěr patří mezi úvěry závazkové. Do této kategorie úvěrů patří i avalový neboli ručitelský úvěr. Jeho princip a využití je velmi podobné jako u úvěru akceptačního. Existují dva druhy avalových úvěrů. Prvním je takzvaný směnečný aval. Banka se u něj zaručuje směnečnou doložkou za některého ze směnečných dlužníků a ručí potom shodně jako tato osoba. Využívá se často u forfaitingu, který umožňuje financování klientů, včetně krytí rizik spojených s dodavatelskými úvěry. Využívají jej zejména firmy vyvážející rozsáhlejší celky na střednědobý či dlouhodobý úvěr. Forfaiting je odkup střednědobých a dlouhodobých pohledávek vzniklých při vývozu, popřípadě dovozu na úvěr, přičemž forfaitér nemá možnost uplatnit zpětný postih vývozce, jestliže pohledávka není dovozcem řádně zaplacena. Znamená to tedy, že vývozce dostává zaplacenou svou pohledávku forfaitérem a rizika plně přecházejí na forfaitéra a ten si sráží určitý diskont. Předmětem mohou být pouze pohledávky, které splňují určité požadavky. Například pohledávky musí být zajištěné, zpravidla avalem banky, pohledávka je dlouhodobá. Druhým druhem je avalový úvěr ve formě ručení, který spočívá v tom, že banka se jako ručitel zavazuje uhradit závazek za svého klienta, pokud tak neučiní on sám.